Všichni spolu u španělského stolu

Španělská kuchyně je delikátní sama o sobě – každý si v ní najde to své. Ať jste vegetarián, milovník masa, nebo si „ujíždíte“ na plodech moře. A pokud si libujete v kombinacích výrazných koření – papriky, chilli, hřebíčku, muškátového oříšku či šafránu – potom se ocitnete ve skutečném ráji chuťových buněk. O olivách všech druhů a chutí a olivovém oleji ani nemluvíme – vždyť to je jakýsi fundament celého španělského kulinářství.

Jenomže – jak už bylo řečeno, jídlo jako takové nestačí. I ten největší vlk samotář by u španělské krmě zatoužil podělit se o prožívanou „slast“ s nějakým spolustolovníkem. Na společné obědy, večeře, ale i snídaně si Španělé velmi potrpí. A proto neváhejte a oddejte se španělským národním jídlům – paelle, tapas, tortille, gaspachu nebo chorizu – v kruhu dobrých přátel nebo rodiny. Tak by to totiž udělal pravý Španěl.

tolování a pohodové debužírování má svá pravidla a každé jídlo má vyhrazen svůj čas během dne. Hned po ránu si Španělé připraví hrnek dobré čokolády a hned je den o něco sladší. Kromě bílého chleba s máslem a marmeládou můžete k snídani dostat i churros – sladké tyčinky z odpalovaného těsta sypané cukrem či namáčené v sirupu. Churros jsou pečivem svátečním – takže vlastně i snídaně může být sváteční záležitostí.

Na oběd vyrážejí Španělé kolem 14:00. Pokud přijdete do restaurace kolem poledne a budete se dožadovat oběda – pravděpodobně dostanete spíše svačinu (almuezro). Ten pravý oběd (comida) mají Španělé, jak už bylo zmíněno, až později. Nicméně oběd se skládá ze tří chodů – předkrmu, hlavního jídla a moučníku. A potom musí následovat káva – u ní se probere vše důležité a načerpají se síly na další denní aktivity.

Pokud jste ve Španělsku pozváni na večeři – nespěchejte. Nebude se konat dříve než v devět večer. Aha – už chápete, proč ten pozdní a bohatý oběd? Hlavně ať vás ani nenapadne přijít dříve, než jste pozváni – Španělé čas vnímají trošku jinak než my – věčně vystresovaní Středoevropané. Naším pohledem mají vlastně pořád spíše zpoždění než předstih. Ale jim to nevadí a navíc – pokud se naopak s příchodem na večeři opozdíte, nikomu to nebude vadit. Večeře bude – co se týče chodů – obdobou oběda. Ale pochopitelně větší důraz bude kladen na nápoje, na konci dne si člověk může přece jenom dovolit vypít více skvělého španělského vína – třeba sherry. A za dusných letních večerů jistě oceníte osvěžení sangrií – směsí vína, brandy, ovoce a džusu.

No řekněte, nezní to idylicky? A proto se naučme od Španělů jednu věc – celý den na nás čekají nepříjemnosti, stres a starosti, proč si tedy pravidelně nezlepšovat náladu společnými chvilkami s milými lidmi u dobrého jídla?